Radiožurnál

Má být v příštím unijním rozpočtu méně peněz na zemědělské dotace? Jaké údaje OSN potvrzují, že humanitární situace v pásmu Gazy dospěla do stádia hladomoru? A vědci potvrdili, že existují čtyři druhy žiraf. Čím se liší? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Světoví lídři jednají o možné schůzce mezi ukrajinským a ruským prezidentem, která by mohla vést ke konci konfliktu. Analytik a novinář The Kyiv Independent Adam Sybera však neočekává, že by se na takovém jednání mohlo odehrát něco podstatného. „Ruské požadavky se nemění už prakticky čtyři roky a Ukrajina na ně nemůže přistoupit. Kdyby měla Moskva zájem o ukončení agrese, tak to ukončí,” říká Sybera v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Mají špatný zrak, skvělý čich, silné nohy a žádná křídla. Roztomilých ptáků kivi byl dřív na Novém Zélandu až milion, teď jich přežívá jen asi 70 tisíc. Šanci potkat je ve volné přírodě mají jen opravdoví šťastlivci. A trochu štěstí potřebujete i při návštěvách záchranných stanic, jako je třeba ta při návštěvnickém centru v městě Rotorua.

Proč se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo uložit školám povinnost zajistit menstruační pomůcky? Jak vážně ohrožují ukrajinské útoky na ropovod Družba dodávky surovin do Maďarska a na Slovensko? A jakou odezvu má anketa, kde se Český rozhlas ptá posluchačů, jak by mělo vypadat jeho vysílání do budoucna?

Prezident Trump oznámil, že začal s přípravami na setkání mezi prezidenty Zelenským a Putinem. Prezident Zelenskyj podmiňuje setkání s ruským prezidentem bezpečnostními zárukami. „Bezpečnostní záruky jsou alfou a omegou toho, zda bude dosaženo míru, nebo ne. Nicméně klíčovou bezpečnostní garancí Ukrajiny je její armáda, která bude schopna odolat případnému útoku Ruské federace. To znamená, nesmí dojít k neutralizaci, k demilitarizaci,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Bříza.

Lyže vyvíjené v dílnách Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity ve spolupráci se značkou Kästle mají srdce ze dřeva. „Jádro je opravdovým srdcem lyže. Tvoří zhruba 90 % lyže, kterou tady máme před sebou. Začíná pár centimetrů od špičky a končí zase nějaké 3 cm od paty. Je po celé tloušťce i délce lyže,“ popisuje Petr Horák z ČZU.

Návrat z dovolené je velké téma. Měli jsme se hezky, odpočinuli jsme si a pak si říkáme, jakým způsobem některé věci přenést do praktického života. Po dovolené nás napadají slova jako zpátky do reality. „Tuhle větu nemám rád, protože my v realitě stále jsme. A v případě, že dovedu realitu zakoušet nějakým jiným způsobem, vnímám to jako dobrou zprávu. A spíš se ptám, co je to, co si v běžném životě nedovoluji?“ ptá se psycholog a psychoterapeut Adam Suchý.

Osel poitouský je nejmohutnějším plemenem domácího osla. „Jsou nároční tím, že jsou nenároční. Nesmí mít žádnou výživnou pastvinu nebo granulky. Jinak trpí obezitou a můžou uhynout,“ říká o nich chovatel Tomáš Pater. Největší plemeno osla přitom dokáže stádo ochránit před predátory, jako jsou vlci, lišky nebo kuny. „Predátor má před oslíky velký respekt, a když už ho nemá a vejde mezi stádo, oslíci ho zadupou.“

V takovém vedru se nedá stonat ani léčit, upozornil přesně před rokem jeden tatínek na dusno v Dětské nemocnici v Brně. Vyzval lidi, ať darují peníze na nákup přenosných klimatizací. Brněnská jedenáctka po roce zjišťovala, jak to dopadlo. Představíme taky nový brněnsko-ukrajinský festival, jehož stopy vedou i do nového oddělení Knihovny Jiřího Mahena. Prozradíme, jaký další problém nastal u parkovacího domu na Žlutém kopci. A projdeme se podél neprávem opomíjené říčky.

Česká republika si připomněla 57 let od okupace vojsky Varšavské smlouvy. Většina postkomunistických zemí, které se na invazi podílely, za ni dokázala přijmout odpovědnost. V Rusku se ale, s výjimkou krátkého období v 90. letech, opět přiklánějí k oné sovětské propagandě, že se místo invaze jednalo o bratrskou pomoc.

Mánie jménem Labubu. Zubatá příšera jako čínský klíč k náklonnosti světa. Jak vypadá totalitní soft-power? Funguje? A proč se vůbec svět do plyšové hračky zamiloval? Téma pro Ivanu Karáskovou, vedoucí čínského týmu Asociace pro mezinárodní otázky a výzkumnou pracovnici Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Lidé po celém Česku si připomněli 57 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Na srpnové události vzpomínali pamětníci a politici také před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Jak se ale o okupaci dozvěděli Češi žijící v zahraničí? Jak o ní informovala zahraniční média? A spolupracoval s nimi i Československý rozhlas? I na tyto otázky odpovídal speciál Jana Pokorného z festivalu NeverMore 68 na pražském Výstavišti.

Ovlivní letošní úroda tuzemské ceny potravin? „Byli jsme velmi optimističtí u plodin, které bývají sklizené na podzim, ať už to jsou kopaniny jako brambory nebo cukrová řepa, tam by sklizeň mohla být dobrá. Nicméně cena nebude asi úplně příznivá,“ říká během agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory a viceprezident nevládní Evropské zemědělské lobbistické organizace COPA Jan Doležal.

Jaké varování nesou pro dnešní dobu události z 21. srpna 1968? Dočkáme se dnes jasnějšího vysvětlení bitcoinové kauzy, jak žádá prezident? Proč se čínský prezident vydal právě teď do Tibetu?

Český dokumentarista Robin Kvapil si vybral tři lidi s antisystémovými a proruskými názory. Odjel s nimi na Ukrajinu a natočil film Velký vlastenecký výlet. Jeho tři protagonisté měli kamery, aby sami mohli zaznamenávat, co vidí a co si o tom myslí. Mluvili s lidmi, kteří přišli o své blízké, navštívili ostřelovaný Charkov, hromadné hroby v Izjumu a další místa poznamenaná ruskou agresí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.