Na Ceste Brno

Matouš 4:12-17 'Když Ježíš uslyšel, že Jan byl uvězněn, vrátil se do Galileje. Opustil Nazaret a přišel bydlet do pobřežního města Kafarnaum v krajinách Zabulon a Neftalí. Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Země Zabulon a země Neftalí, při cestě k moři, za Jordánem, Galilea pohanů: Lid, který bydlel v temnotách, uviděl veliké světlo, obyvatelům krajiny stínu smrti světlo se zaskvělo.“ Od té doby začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“ ' Ježíš nás zve, abychom znovu začali žít pod Boží vládou. Odráží můj život Boží vládu, nebo chci žít minimalistickou verzi křesťanství?

Lukáš 10:25-37 A hle, jeden znalec Zákona vstal a chtěl ho vyzkoušet: „Mistře, co mám dělat, abych se stal dědicem věčného života?“ Ježíš mu řekl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“ Odpověděl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí,‘ a ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘“ „Správně jsi odpověděl,“ řekl mu Ježíš. „Dělej to a budeš žít.“ On se ale chtěl nějak ospravedlnit, a tak se Ježíše zeptal: „A kdo je můj bližní?“ Ježíš  mu odpověděl: „Jeden člověk byl na cestě z Jeruzaléma do Jericha  přepaden lupiči. Obrali ho, zbili, nechali ho tam ležet polomrtvého a  odešli. Náhodou tudy šel jeden kněz; když ho uviděl, obloukem se mu vyhnul. Podobně to bylo s levitou, který se tam objevil; když ho uviděl, obloukem se mu vyhnul. Potom k němu přišel jeden Samaritán, který tudy cestoval; když ho uviděl, byl pohnut soucitem. Přistoupil, ovázal mu rány a polil je olejem a vínem. Naložil ho na svého mezka, dovezl do hostince a postaral se o

Jan 15:1-17 1 „Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař. 2 Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce. 3 Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil. 4 Zůstaňte  ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud  nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně. 5 Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. 6 Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří. 7 Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to. 8 Když ponesete hojné ovoce, bude tím oslaven můj Otec a budete moji učedníci. 9 Jako Otec miloval mě, tak jsem i já miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. 10 Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. 11 Toto jsem vám pověděl, aby

Genezis 1:22 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím. Marek 10:13-16 Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali. Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží. Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“ Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim. Matouš 18:1-3 V tu hodinu přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně největší v království nebeském?“ Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.  Jan 3:3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“

Filipským 1:20-26 Už se nemohu dočkat! Mám totiž naději, že v ničem nebudu zahanben, ale že nyní, tak jako vždy, bude na mém těle veřejně oslaven Kristus, ať už skrze život anebo smrt. Žít – to je pro mě Kristus, a umřít – to je zisk! Zůstanu-li naživu v tomto těle, znamená to pro mě plodnou práci. Proto nevím, čemu dát přednost, neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, což je zdaleka nejlepší; zůstat v tomto těle je ale potřebnější kvůli vám. Proto vím jistě, že tu ještě pobudu. Kvůli vašemu prospěchu a radosti ve víře tu s vámi všemi zůstanu, aby vaše chlouba v Kristu Ježíši díky mně ještě vzrostla, až se k vám vrátím. Co znamená žít život, v jehož centru je sám Kristus? Zdá se to snadné, ale jaký dopad to má na naše každodenní myšlení a rozhodování? Kde a jak vůbec najít hranici mezi životem pod Boží milostí a soudem? Jde to vůbec? Jak žít každý den svoji víru se vším, co život přináší? Shrnutí - Jak žít Krista: Plodná práce Služba druhým Důvěřovat Kristu Znát a poznávat Krista

Potřebuje i církev své vedoucí? A jaké vlastnosti a dovednosti by měl vůbec mít člověk, který je ve vedení církve? Vedoucím církve by měl být člověk, který má proměněný charakter a jemuž leží na srdci Boží dílo. Titovi 1:5-9 Proto  jsem tě ponechal na Krétě, abys uvedl do pořádku, co ještě zbývá, a  ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti nařídil. Mají to být lidé bezúhonní, jen jednou ženatí, mají mít věřící děti, kterým se nedá vytknout nevázanost a neposlušnost. Neboť biskup má být bezúhonný jako správce Božího domu. Nemá být nadutý, zlostný, pijan, rváč, ziskuchtivý. Má být pohostinný, dobrý, rozvážný, spravedlivý, zbožný, zdrženlivý, pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce. 1. Timoteovi 3:1-7 Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu. Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit, ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný. Má dob

"Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům." Bible Slova modlitby, kterou kdysi učil Ježíš své učedníky. Ale co my? Potřebujeme vůbec ještě dnes odpuštění? Ve světě, kde  selhání prakticky neexistuje a kde vše je pouhá zkušenost, která nás  posouvá někam dál? Odpuštění je způsob jak přivést viru do skutečného života. Potřebujete odpuštění? Kde se potřebujeme vrátit zpátky k tomu co Bůh říká? Komu potřebujeme odpustit?

Mluví s námi Bůh? Pokud má být modlitba rozhovor a nejen náš monolog,  jak vlastně odpovídá Bůh na naše modlitby? A dělá to vůbec? Správně budeme rozumět tomu, co nám Bůh říká jenom tehdy, když s Ním budeme mluvit jako se skutečnou osobou a ne s automatem na splněná přání. Chceme naslouchat anebo povídat? Jak můžu být odpovědí na modlitby?

Žijeme s Bohem? A žijeme naši víru opravdově nebo svoji zbožnost dáváme druhým na odiv či ji naopak skrýváme podle toho, jak to situace zrovna  vyžaduje a jak se nám nejlépe hodí? A co ve skutečnosti znamená modlitba v skrytu? Modlit se je těžké a musíme se to učit. Modlit se znamená jít k Otci, který je v skrytu. Modlit se neznamená chrlit množství slov. Modlit se znamená přijímat, ze Bůh vi, co potřebujeme. Modlit se znamená připustit moc modlitby.

Nehemjáš 1:1-11 Příběhy Nehemjáše, syna Chakaljášova. V měsíci kislevu dvacátého roku, když jsem byl na hradě v Šúšanu, přišel Chananí, jeden z mých bratrů, s muži z Judska. Zeptal jsem se jich na Judejce, na ty zbylé, kteří ušli zajetí, a na Jeruzalém. Řekli mi: „Ti zbylí, kteří zůstali tam v té krajině a nebyli zajati, jsou vystaveni veliké zlobě a potupě. Jeruzalémské hradby jsou pobořeny a brány zničeny ohněm. Když jsem slyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu. Říkal jsem: Ach, Hospodine, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, který zachováváš smlouvu a jsi milosrdný k těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání. Kéž je tvé ucho ochotné slyšet a oči tvé pohotové vidět, abys vyslyšel modlitbu svého služebníka, kterou se před tebou modlím ustavičně dnem i nocí za syny Izraele, tvoje služebníky.“ Vyznávám hříchy synů izraelských, kterých jsme se proti tobě dopustili; hřešili jsme i já a dům mého otce. Počínali jsme si vůči tobě hanebně,

Boha světíme tím, že k němu přicházíme s bázní, protože má moc a s radostí, protože nás zachránil. Matouš 6:5-13 'Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. ' Posvěť se jméno Tvé. Slova modlitby, kterou Ježíš učil své učedníky. Jak se

Modlitba je každodenní rozhovor dítěte s otcem. Matouš 6:5-13 'Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. '   Jako  křesťané věříme Bohu, který nás miluje a touží po tom, abychom ho stále  více poznávali. Věříme Bohu,

Jaký význam má církev? A jakou roli v ní vlastně hrajeme jako  jednotlivci? Záleží vůbec na tom, abychom jako křesťané byli její  součástí? To jsou otázky, které jsme si kladli. V kázání na ně najdete odpovědi. Základním úkolem církve je, aby pomáhala lidem najít nový život s Ježíšem.

Advent je obdobím čekání. Všichni víme, že advent po čtyřech týdnech  čekání skončí a přijdou Vánoce. Jenže v našich životech často čekáme na  věci bez záruky, že se jich vůbec kdy dočkáme. A každý z nás si občas klade otázky typu: "Proč se daří těm, kteří v životě podvádí a lžou? Copak to Bůh nevidí?" "Jaký má vlastně smysl žít podle Božích zákonů?" "Proč nemůžeme mít děti, když bychom je jistě milovali víc než tito lidé?" "Proč můj muž/žena ode mě odešel/odešla?" Jak na tyto a další otázky odpovídá vánoční příběh? O tom jsme přemýšleli s Bedřichem...

Každý člověk má v sobě čekání. Každý touží po něčem víc, po lepším,  smysluplnějším, krásnějším a sťastnějším životě. Často čekáme, kdy se věci změní — nebo kdo je změní pro nás. Často upínáme své očekávání do spasitelů, které si sami vytvoříme — nebo kteří se nám sami nabídnou. Výsledkem je zklamání. Pro někoho je takovým zklamáním i samo křesťanství. I Jan Křtitel po  svém uvěznění pochyboval, zda je Ježíš „ten, na koho čekáme“. Je jím? Je  jím i dnes? A proč? Takto se budeme ptát a společně hledat odpovědi nad biblickým (i parabiblickým) textem. Všichni čekající, vyhlížející i ti, kdo bojují se zklamáním, jsou vítáni! (Matouš 11:2-11) Jana Potápníka nakonec zavřeli za hanobení  hlavy státu. Když se ale ve vězení doslechl, jak na jeho hnutí odvážně  navázal jeho bratranec Ježíš a co všechno veřejně říká a dělá, poslal za  ním pár svých stoupenců s otázkou: „Jsi to ty, na koho jsme čekali?  Nebo přijde někdo lepší?“ Ježíš jim odpověděl: „Pozdravujte Jana a povězte mu, co se

Je Bůh jen spravedlivý anebo milující a jak spolu souvisí příběh Adama a Evy a narození Krista? Více si poslechněte v kázání. Genesis 3:1-19 'Nejchytřejší ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: „Opravdu vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ „Ovoce stromů v zahradě jíst smíme,“ odpověděla žena hadovi. „Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl: ‚Nejezte z něj, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete.‘“ Na to had ženě řekl: „Určitě nezemřete! Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo.“ Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl. Tehdy se jim oběma otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Svázali tedy fíkové listí a udělali si zástěrky. Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho žena skryli před Hospodinem

Rozhodnutím pro Krista se dostáváme na začátek cesty z vězení na svobodu. Věznit nás vlastně může úplně cokoliv. Svobodu nám dá ale jen Kristus. Čtení: Skutky 16:23-33 Když je důkladně zbičovali, zavřeli je do vězení a žalářníkovi poručili, aby je dobře hlídal. On je podle toho rozkazu zavřel do nejbezpečnější cely a pro jistotu jim dal nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali. Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta. Když se žalářník probudil a uviděl, že jsou všechny dveře vězení otevřené, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že mu vězňové uprchli. Ale Pavel hlasitě vykřikl: „Nedělej to! Jsme tu všichni!“ Tu žalářník rozkázal, aby mu přinesli světlo, vběhl dovnitř a pln strachu padl před Pavlem a Silasem na kolena. Pak je vyvedl ven a řekl: „Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“ Oni mu řekli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš sp

Jako ženy a muži jsme různí. Jaké jsou ale naše role podle Bible? A jak můžeme vlastně žít a naplňovat své role uprostřed dnešního světa?

Hřích.  Jako lidé se mu nemůžeme vyhnout. Každý den selháváme v našich myšlenkách, slovech i v jednání. Co se ale stane, když hřích zcela ovládne náš život? A je vůbec nějaká cesta ven z vězení vlastního hříchu?

Jaké bude naše manželství záleží především na nás. Jakou cestu si zvolíme? Budeme budovat vzájemné nepřátelství anebo se naopak spojenectví, které obstojí v tomto světě? A v čem je opravdová síla manželství?  Je tu další kázání ze série na téma manželství. Tentokrát na téma Jedno tělo. Jelikož se kázání v Na Cestě nepodařilo vlivem selhání techniky a lidského faktoru nahrát, poslechněte si kázání, které v rámci stejné série zaznělo letos na jaře v Církvi bratrské Maják na Vsetíně.