Hofburg Víde Císaská Apartmá, Sisi Museum, Stíbrná Komnata

V této místnosti se konaly porady ministrù, tzv. “Minister Conseils”, kterým císaø vždy pøedsedal. Mramorová bysta a èestná šavle vpravo vedle zadní niky pøipomínají polního maršála Radeckého, jednoho z nejznámìjších vojevùdcù monarchie. Nesmrtelnost mu však pøinesl teprve slavný Radeckého pochod, který zkomponoval Johann Strauss otec. Obrazy ukazují výjevy z bitev z revoluce v Uhrách roku 1849. Otevøenými dveømi v pozadí vidíte tzv. Císaøskou šatnu, v níž stávaly za dob panování Františka Josefa skøínì a komody s jeho osobním šatstvem. František Josef nosil témìø výhradnì uniformu. Pouze na soukromých cestách býval obleèený do civilních šatù, na lov nosil kožen&

František Josef bral svou funkci císaøe velmi vážnì a plnì si uvìdomoval svou zodpovìdnost za mnohonárodnostní øíši, jíž vládl. Svou hlavní úlohu nevidìl v nákladné reprezentaci, ale v konkrétní práci. Po celou dobu své vlády se považoval za prvního úøedníka své øíše èítající 56 miliónù obyvatel. Vìtšinu èasu v prùbìhu dne proto trávil ve své pracovnì, aby mohl prostudovat všechna akta, která mìl podepsat. Jeho pracovní den zaèínal pøed pátou hodinou ranní a konèil teprve pozdì veèer po slavnostních veèeøích, recepcích a plesech. Za psacím stolem a také na levé stìnì vidíte Alžbìtiny portréty od Františka Xavera Winterhaltera, zob

Když se císaøský pár pøestìhoval do rozdìlených ložnic, byla tato místnost zaøízena jako císaøova ložnice. František Josef spal na této jednoduché železné posteli, což odráží veskrze spartánský styl jeho života. František Josef zaèínal svùj den dlouho pøed rozednìním, vìtšinou v pùl ètvrté ráno, pouze po vìtších oslavách si dopøával hodinu spánku navíc. Nejprve byl císaø koupán lázeòským v kauèukové vanì, která se dennì stavìla do ložnice. Jednoduchý toaletní stolek pro denní hygienu, který vidíte stát pøed postelí, ukazuje, že František Josef dával pøednost nejen skromnému vybavení svých soukromých komnat, nýbrž i

Vybavení místnosti jako ostatnì i vybavení celého císaøova apartmá pochází pøevážnì z 18. století, zatímco nábytek pochází z dob Františka Josefa. Jako všechny místnosti v Hofburgu, byl i Velký salon vytápìn keramickými kamny. V kamnech se zatápìlo døevem a c.k. dvorní topièi je zahøívali výhradnì zvenèí pøes topnou chodbu, která probíhala za místnostmi, aby tak do mísnosti nebyla zanášena neèistota. Od roku 1824 byl postupnì instalován systém horkovzdušného topení, které vynalezl profesor Meißner. Kamna byla vytápìna horkým vzduchem, centrálnì rozvádìným potrubím do všech místností. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsge

Tato místnost byla v dobách Františka Josefa používána jako kuøácký salon do kterého se mohli odebrat pánové, jelikož v pøítomnosti dam se nekouøilo. Dnes je tato místnost upomínkovou místností na císaøe Maxmiliána Mexického, mladšího bratra Františka Josefa. Na pravé stranì vidíte jeho portrét. Maxmilián pøijal v roce 1864 mexickou císaøskou korunu a odebral se se svou ctižádostivou ženou Charlottou Belgickou do Mexika. Charlotta Belgická, jejíž portrét vidíte po levé stranì, nutila svého muže pøijmout korunu napøíè obtížné politické situaci. Již krátce nato zrušila Francie svou pøislíbenou pomoc a tím byl Maximilán vydán revolucionáøùm pod vedením Benita Juareze napospas –

Od roku 1857 obývala Alžbìta hlavní patro Amalienburgu, které navazovalo na císaøovo apartmá. Alžbìta využívala tuto místnost nejen jako soukromý obytný salon, ale i jako ložnici. Postel stávala uprostøed místnosti a byla chránìna paravánem. Na psacím stole v zadním okenním výklenku vyøizovala Alžbìta svou korespondenci a psala také nìkteré ze svých nesèetných básní. Dnes zde vidíte faksmile jejího testamentu. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Toaletní místnost s tělocvičnou byla nejdůležitější a zároveň nejosobnější místnost Alžběty, v níž trávila většinu času. Nalevo vidíte císařovnin toaletní stolek, u kterého Alžběta denně dvě až tři hodiny seděla, zatímco byla česána. Tyto hodiny využívala císařovna hlavně k četbě a k učení se cizím jazykům. Alžběta mluvila nejen anglicky a francouzsky ale i perfektně maďarsky. V oblibě měla především řeckou antiku a mytologii – na malé židli vedle toaletního stolku sedával většinou její řecký učitel Constantin Christomanos, který jí během náročné procedúry česání předčítal Homérovu Odyseu či Iliadu anebo kontroloval řecká gramatická cvičení, neboť císařovna se učila také staro- a novořečtině. V této místnosti absolvovala císařovna – k velkému zděšení a nepochopení dvorního

Z toaletní místnosti se nyní dostanete stejnì jako kdysi Alžbìta do intimních císaøovniných místností. V prùchodu uvidíte po pravé stranì císaøovninu toaletu. Klozet s vodním splachováním z malovaného porcelánu má tvar delfína, vedle vidíte malé umyvadlo. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Za toaletní místností si nechala Alžbìta roku 1876 jako první èlen císaøské rodiny zøídit svou vlastní koupelnu dle dnešních mìøítek. Na levé stranì stojí dodnes císaøovnina vana z pozinkovaného mìdìného plechu, baterie a pøíslušenství, které k tomu patøily, se bohužel nedochovaly. Zde si dopøávala Alžbìta své èasté parní èi olejové koupele jakož i studené koupele k povzbuzení krevního obìhu a k prokrvení. Stejnì tak zde probíhala procedúra mytí vlasù ze smìsi žloutku a koòaku, která byla pøipravována speciálnì pro ni a která trvala celý den. Zvláštì zajímavá je podlaha – jedná se o linoleum, což byl tehdy zcela nový vynález. Dveømi s

„Berglovy místnosti“ jsou pojmenovány po malíøi Johannu Berglovi, který je kolem roku 1766 vyzdobil. Celoplošnì pomalované stìny nás pøenášejí do fantastické, exotické krajiny s bohatou faunou a flórou. Zdržte se zde nìkolik minut a zahleïte se na èetné detaily jako jsou malí ptáèkové, motýli a exotické ovoce, které tuto fantastickou krajinu oživují. Odsud se nyní dostane do Malého císaøovnina salonu. Než se zde však otoèíte doprava podívejte se doleva do Velkého císaøovnina salonu – místnosti èíslo 71. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Tuto místnost používala Alžbìta pøedevším jako pøijímací salon. Mramorová socha, kterou vidíte v rohu, pøedstavuje múzu Polyhymnii od Antonia Canovy, která se dostala roku 1816 do Vídnì jako dárek Království lombardsko-benátského císaøi Františku II./I. Stùl prostøený k snídani, který vidíte pøed sebou, pøipomíná, že zde císaøský pár obèas spoleènì snídával, jak ostatnì ukazuje i souèasné aranžmá. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Nyní jste v Malém císaøovninì salonu. Tato místnost byla pùvodnì vyzdobena obrazy císaøe Františka Josefa a dìtí Gisely, Rudolfa a Marie Valerie. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po schodišti zvaném Adlerstiege v navazujícím Leopoldinském traktu se císaøovna pøes dveøníkovu místnost a pøedsíò dostávala do svého apartmá. Obrazy na stìnách nás zavedou do 18. století, do období panování Marie Terezie. Neorokokový styl této epochy mìl za vlády Františka Josefa velký vliv na kulturu bydlení u vídeòského dvora. Dva z obrazù pøedstavují výjevy ze slavných oper „Il parnasso confuso“ a „Il trionfo d’amore“ skladatelù Glucka a Gassmanna v interpretaci dìtí Marie Terezie. Na jednom z pláten je vyobrazena nejmladší dcera Marie Terezie Marie Antoinette jako baletka. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Prostory Amalienburgu ležící na severní stranì (smìrem k namìstí Ballhausplatz) byly v letech 1814 a 1815 – v dobì konání Vídeòského kongresu - obývány carem Alexandrem. Tehdy se všechny významné korunované hlavy Evropy zdržovaly ve Vídni za úèelem nového rozdìlení Evropy po Napoleonovì pádu. Když byl Amalienburg obýván císaøovnou Alžbìtou, konaly se zde soukromé císaøovniny recepce, nakonec zde mìl své úøední místnosti v letech 1916 až 1918 poslení rakouský císaø Karel I. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Tento salon, který sloužil jako pøijímací salon posledního císaøe Karla I., je vybaven vzácnými tapiseriemi paøížské gobelínové manufaktury, které byly utkány v letech 1772 a 1776. Výjevy v medailonech byly vytvoøeny podle obrazù malíøe Françoise Bouchera. Také nábytek, paravan a ochranná plenta u kamen jsou potaženy gobelíny. Celý soubor byl souèástí darù francouzského krále Ludvíka XVI. svému švagru císaøi Josefu II. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

V této místnosti vidíte, jak se v době císaře Františka Josefa prostíralo jen pro nejvýznamnější rodinné večeře v úzkém kruhu. Galavečeře se konaly výhradně ve velkých slavnostních sálech rezidence. Tabule je prostřena podle etikety “Nejvyšší dvorní tabule”, protože i večeře v nejužším rodinném kruhu probíhala podle přísného ceremoniálu. Tabule byla vždy slavnostně vyzdobena, uprostřed stály pozlacené stolní ozdoby, obložené květinami, ovocem a cukrovím. Na stříbrných talířích ležely umně skládané damaškové ubrousky, prostíralo se vždy pro každý jednotlivý chod zvlášť: pro polévky a dezert porcelánové talíře, pro ostatní chody stříbrné talíře, stolní příbory ze stříbra zdobí dvojhlavý orel. Ke každému chodu se podávalo jiné víno, přičemž pro každý druh vína byla připravena jiná sklenice, zelené sklenice byly používány pro rýnská vína. Dále měl každý ze stolujících k disp